Půda ztrácí schopnost absorbovat srážkovou vodu. Kamenné koberce TopStone navrací vodu do přírody

6. 9. 2018

Měnící se klimatické prostředí i vlastnosti krajiny zadržovat vodu neodmyslitelně vedou ke změnám koncepce hospodaření se srážkovou vodou.  Dešťová voda ze zastavěných území a obecní či městské infrastruktury nadměrně zatěžuje kanalizační sítě. Přitom dešťová voda může zůstat v krajině. Společnost TopStone nabízí unikátní řešení, jak výrazně zpomalit odtok srážkové vody a navracet ji zpět přírodě.

 

Vodní hospodářství České republiky je závislé na srážkové vodě, neboť na naše území přitéká pouze 3 % objemu vody, se kterou se v průběhu roku hospodaří.[1] Naproti tomu téměř veškeré voda ve vodních tocích je odváděna mimo území. „Jsme na střeše Evropy, žádná voda sem nepřiteče, jsme proto závislí pouze na tom, co naprší,“ říká odborník na krajinu Josef Fanta.[2]

A přestože jsme závislí na srážkové vodě, neumíme ji v dostatečné míře zachytit. Důvodů je více. Napřimování vodních toků, rušení polních remízků, rozrůstající se zástavba i nevhodné hospodaření s půdou. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy je v Česku až 90 % utužených podorničních půd, které nedovedou přijímat srážkovou vodu.[3]

 

Schopnost půdy zadržet vodu se snížila o 40 %

Za normální okolností půda ve velmi dobré kondici pojme až 30 mm srážek v průběhu jedné hodiny. Množství vody odpovídá vydatným dešťům. To je však v posledních měsících nereálné. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy je většina půdy v Česku v takovém stavu, že by v případě plošných extrémních přívalových dešťů absorbovala jen minimum vody.[4] Koncepce ochrany před následky sucha na území České republiky z roku 2017, vydaná Ministerstvem životního prostředí, uvádí, že schopnost půdy zadržet vodu se od roku 1950 snížila o 40 %.[5]

 

Odtok vody z krajiny snižuje hladinu podzemních vod

Důsledkem nízké absorpce srážkové vody je vysoký odtok vod do potoků a vodní eroze, která ohrožuje 60 % půdy.[6] Podobné platí u zastavěných ploch, parkovišť a dalších nepropustných povrchů. Místo toho, aby voda byla zadržená v přírodě, směřuje do kanalizací a vodních. To má za následek snižování hladiny podzemních vod. Pro příklad v červenci 2018 se na úrovní mimořádného sucha ocitlo až 70 % mělkých vrtů.[7]  

 

Problematická komerční i městská zástavba

Jedním z největších problémů nedostatečné infiltrace srážkové vody je zástavba kvalitní půdy. Jen od roku 2000 bylo zastavěno 328 km2 orné půdy[8], přičemž od roku 1936 bylo zastavěno milion hektarů zemědělské půdy, která by zadržela až 2,4 miliardy m3 vody.[9] A právě výstavba logistických a obchodních center, průmyslových zón, městské i obecní infrastruktury a municipálních povrchů se podílí na vysušování krajiny, neboť srážková voda je odváděná do kanalizací a dále mimo spádové lokality.

Tím přicházíme o významnou část vody, která krajině chybí. Přitom existují způsoby, jak srážkovou vodu ze zastavěných území vrátit zpět do krajiny.

Fakta o české krajině:

  • 90 % podorniční půdy je utužená a není schopna absorbovat vydatné deště.
  • 70 % mělkých vrtů je ohroženo mimořádným suchem.
  • 60 % půdy ohrožuje vodní eroze.
  • 40 % méně vody zadrží půda než před rokem 1950.
  • 328 km2 bylo od roku 2000 zastavěno v České republice.

 

Unikátní samodrenážní povrch TopStone navrací vodu do krajiny

Společnost TopStone poskytuje unikátní řešení pro zpomalení odtoku dešťové vody. Tím jsou samodrenážní kamenné koberce TopStone. Kamenné koberce TopStone pro exteriér a nezpevněné plochy jsou vhodné pro aplikace na nové i původní povrchy, nezpevněné cesty, stezky i parkoviště.Vodopropustný povrch kamenného koberce zpomaluje odtok vody a umožňuje vodě přirozeně se vsakovat do podloží. Za hodinu propustí až 1 852 mm dešťových srážek, které se vsáknou do okolní půdy. Přitom nedochází k podmáčení podloží ani jeho okolí. Díky tomu kamenný koberec TopStone pro municipální využití přispívá k navrácení vody do přírody, nevysušuje okolní krajinu a pomáhá udržovat lokální ekosystémy. Tím také přispívá k zvyšování hladiny podzemních vod. Využití kamenného koberce pro municipální povrchy je plně v souladu s pátým bodem Koncepce před následky sucha na území České republiky, vydaného Ministerstvem životního prostředí, jenž podporuje principy šetrného hospodaření s vodou.[10]  

Samodrenážní kamenné koberce TopStone:

  • Propustí až 1 852 mm srážek za hodinu.
  • Navrací vodu do přírody.
  • Zvyšují zásoby podzemních vod.
  • Nepodílí se na vysušování krajiny.
  • Jsou moderním, ekologickým a levným stavebním materiálem.

 

Kamenný koberec TopStone nepodléhá výměře srážkové daně

Samodrenážní systémy TopStone nevyžadují svod dešťových vod do kanalizačních sítí. Díky tomu snižují majitelům zastavěných pozemků náklady na stočné, neboť kamenné koberce TopStone nepodléhají výměře srážkové daně.

Dříve než se pustíte do budování obecních a městských chodníků, přírodních stezek, firemních a sídlištních prostranství či parkovišť, dobře zvažte použité materiály a jejich ekologický dopad.

Budujte infrastrukturu ekologicky a se zájmem o naši krajinu, využijte šetrné systémy TopStone!

 

 

[1] Online zdroj: Naše-voda.cz, 15. 8. 2018, dostupný z: https://www.nase-voda.cz/nevladni-organizace-vyzyvaji-lepsimu-hospodareni-vodou/

[5] Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, vydáno Ministerstvem životního prostředí 24. 7. 2017, str. 9, dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_170724_sucho/$FILE/koncepce_sucho_material.pdf

[6] Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, vydáno Ministerstvem životního prostředí 24. 7. 2017, str. 10, dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_170724_sucho/$FILE/koncepce_sucho_material.pdf

[7] Online zdroj: Ministerstvo životního prostředí, 15. 8. 2018, dostupný z: https://www.mzp.cz/cz/news_180815_sucho

[10] Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, vydáno Ministerstvem životního prostředí 24. 7. 2017, str. 24, dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_170724_sucho/$FILE/koncepce_sucho_material.pdf